Umělá inteligence se vyvíjí mimořádným tempem. Přináší nové možnosti, jak zpřístupňovat informace a vzdělávání, zefektivňovat veřejné služby, chránit lidské zdraví, podporovat vědecký pokrok a dokonce pomáhat chránit lidská práva či životní prostředí. Zároveň však vytváří nová rizika, může diskriminovat, prohlubovat nerovnosti a zasahovat do soukromí, autonomie a svobody člověka. Mezinárodní právo, právo Evropské unie i standardy Rady Evropy stanovují parametry ochrany lidských práv v offline i online prostředí. Dokáže ale právo držet krok s technologickým vývojem – a dokážeme je v konkrétních případech skutečně prosadit?
Samotná existence právního rámce totiž ještě nezaručuje jeho účinné uplatňování. Výzkumy a zkušenosti ukazují, že při řešení případů algoritmické diskriminace narážíme na řadu praktických překážek: obtížný přístup k informacím o fungování systémů, nedostatek důkazů potřebných k prokázání diskriminace, složité určování odpovědnosti a omezené možnosti nápravy. Vedle řešení jednotlivých případů je proto zásadní také prevence: jak zajistit, aby se rizika pro základní práva identifikovala a řešila již při návrhu, vývoji a zavádění AI systémů?
Panel propojí mezinárodní a evropskou regulaci, výzkum na pomezí AI a lidských práv, perspektivu technologického vývoje a v neposlední řadě také marginalizovaných skupin. Vedle diskriminace, stereotypů a odpovědnosti otevře také otázky soukromí a lidské autonomie. Kde leží hranice mezi podporou člověka a nepřiměřeným zásahem do jeho základních práv a svobod? Kde končí odpovědnost vývoje a kde začíná odpovědnost státu? Zaměříme se na to, jak převést právní standardy do praxe a jak zajistit jejich vymahatelnost v prostředí, kde se technologie mění rychleji, než se stačí ustálit naše zkušenosti s jejich dopady.
Moderátor: Viktor Kundrák, Úřad vlády ČR, místopředseda Řídícího výboru Rady Evropy k nediskriminaci, rozmanitosti a začleňování
Řečnice*íci
Registrace nutná, počet míst je omezen.
